DSC_2870b

14 Pro Aneta Končulová: ALE JÁ PROSTĚ CHCI!!!

Aneb co dělat, když věci nevychází dle našich představ?

Je středa a to je pro mě významný den! Jsem máma na mateřské ve středu mám “volno”. Je to den, kdy si mohu dělat, co se mi zlíbí. O synka je postaráno a já většinou vyrážím do Prahy na jógu, sraz z kamarádkami, kávičku a dortíček a kreativní čas sama se sebou… Je to den, kdy načerpám energii do celého příštího týdne, velmi mě tyto chvilky baví a obohacují.

Dnes je ale něco špatně, už od rána se mi bortí plány. Z domu odjíždím o 2 hodiny později a nestíhám oblíbenou jógu. Navíc se dovzvídám o zrušení schůzky, na kterou jsem se celý týden moc těšila…ach jo!!!

Co dělat, když věci nevychází podle našich představ?

Já ale tak moc chci! Ten čas je tak vzácný, vytvářím tlak na sebe, abych ho co nejlépe využila, naplánovala, abych si to doopravdy užila. Ale co když to nevyjde? Život je neustálá změna a ani v “mou středu” se mi tento fakt nevyhne.

Mohu se vztekat, plakat, být smutná, být naštvaná na svět kolem, na lidi kolem, na život sám, na sebe, mohu být protivná a nadávat na osud, okolnosti, na partnera, na kamarádky. Mohu se snažit vše změnit, otočit, zatlačit…a…stejně se nic nezmění.

Co mi tedy zbývá?

Co dělat ve chvíli, kdy máme pocit, že se věci nedějí dle našich představ, ať už se snažíme sebevíc?

Krok č.1 – Uvědomit si svou zónu vlivu

Nejprve je dobré si uvědomit, zda tu danou věc mohu změnit? Je v mé tzv. zóně vlivu, nebo je mimo můj vliv? Počasí nezměním, ale můj postoj k němu ano. Zákony nezměním, ale svou účastí ve volbách nebo aktivním zapojení do politiky je mohu ovlivnit.

Je tedy daná záležitost mimo nebo uvnitř mé zóny vlivu? Pokud ji mohu ovlivnit, co udělám? A pokud situace změnit ani ovlivnit nelze, co s ní? Jediné, co nám zbývá je situaci uznat, přijmout, důvěřovat a nechat jít.

Krok č. 2 – Uznat svou emoci

Když máme jiná očekávání než je realita, můžeme prožívat celou škálu emocí. Je dobré své emoce uznat, popř. kultivovaně projevit, ale rozhodně nepotlačovat! Někdy postačí, když si řekneme sami pro sebe “Jsem smutný”, “Mám vztek” a když bude příležitost později, můžeme emoci vypustit např. při sportu či v meditaci.

Krok č. 3 – Přijmout situaci

Už víme, že situaci nemůžeme změnit a uvědomili jsme si emoce, které prožíváme. Dalším krokem je smířit se se situací, přijmout ji takovou, jaká je. Mnohdy toto přijetí může přijít po uvědomění si své zóny vlivu, ale někdy na samotné přijímání potřebujeme soustředit více své energie a např. říci sám sobě – “Aha, tak to prostě je.” Možná si teď říkáte…no to přijímání zní na papíře moc hezky, ale jak to provést prakticky? Pravdou je, že náš systém je potřeba trochu “vytrénovat”, resp. mu připomenout, jak se to dělá. Zkoušíme a trénujeme to například na lekcích Biodanzy.

Krok č. 4 – Důvěřovat vyššímu vedení

Mám hlubokou víru a přesvědčení, že vše, co se nám děje je v konečném důsledku pro naše dobro. I když to nyní může vypadat úplně obráceně, jak můžeme tušit, co to vše znamená v kontextu celého našeho života? Důvěra nám dává sílu a odvahu kráčet každým dnem s hlavou vzhůru. Věřící tento princip mohou nazývat vírou v Boha, já osobně to nazývám “něčím vyšším”, něčím, čemu úplně nerozumíme. To, co nás přesahuje a to před čím s pokorou mohu říct děkuji a přijímám.

Krok č.5 – Pustit a nechat jít

Pustit, nechat jít, odevzdat se, vzdát se kontroly… Jak obtížné a přesto tak důležité. Vždyť jsme neustále vedeni k tomu, abychom aktivně utvářeli naše životy, plánovali, rozhodovali, konali, vyhodnocovali a znovu plánovali, konali…jak to můžeme pustit? Vaší hlavě to můžeme zkoušet vysvětlovat, ale opět to potřebuje prožít a pochopit vaše tělo.

Jediná jistota, kterou v životě máte, je, že se vše mění. Ve škole nás přiliš neučili flexibilitě, adaptaci a tomu, jak zvládat změny. Učíme se to sami, každý den a někdy nám to jde lépe a jindy hůře. Doufám, že vám dnešní článek byl nápomocný a pokud máte svůj vlastní ověřený tip, jak zvládnout situaci, kdy věci nevychází dle vašich očekávání a představ, neváhejte se s námi o něja podělit v komentářích níže.

 

Krásný den,

Aneta Končulová