27 Pro ŠÁRKA NOVÁKOVÁ: JAK JSEM NAROZENÍM DÍTĚTE PŘIŠLA O ILUZE

Na rodinu jsem se těšila už dlouho. Ženy a kamarádky kolem mě postupně rodily, a tak jsem slýchala hodně vyprávění o tom, jaké to je být mámou. Realita je nakonec úplně jiná, než jsem si představovala.

Nejčastěji jsem slýchala, že:

mateřství je krásné, ale

.. že je to obrovská změna a nic nebude jako dřív

.. že je to strašně náročné

.. že se už nikdy pořádně nevyspím

.. ať odpočívám, protože pak to už nepůjde

.. že si nedojdu ani v klidu na záchod, natož do sprchy

.. že se mi znovu otevřou má dětská traumata

.. že naše partnerství projde obrovskou krizí

.. že přijdu o veškerou osobní svobodu

.. že projdu velikou transformací a stane se ze mě někdo jiný

 

Měla jsem strach. Cítila jsem, že dítě rozhodně chci, a zároveň se bála těch šílených krizí, které mají přijít. Když se Adámek narodil, rozhodně jsem s ním přišla o iluze. Je to úplně jiné, než jsem čekala!

 

Stále se cítím svobodná. Vnímám, že se změnil rámec, kontext, ve kterém prožívám svou svobodu. Mohu nyní volit z jiných variant. Rozhoduji se o jiných věcech. A svět neustále nabízí bezpočet možností, a je bez limitů. Dříve jsem vnímala tu šíři možností jak se realizovat v práci .. a nyní vnímám to obrovsky široké pole jak se realizovat jako žena co je zároveň máma a co podnikat s malým miminkem. A je mi jasné, že jak malý poroste, bude pořád více a více možností. Těším se na ně!

 

Asi největší úlevou pro mě je zjištění, že jsem to pořád já. Ano, mateřství mě mění. Jsem bohatší a objevuji další rozměry sebe sama. Trpělivost, obětavost, klid, jednoduchost, tichou spokojenost, láskyplnost. Asi největší strach, který jsem měla, byl, že přijdu o sebe sama, že už nebudu moci prožívat své já, svou přirozenost, že „se budu muset obětovat“. Je skvělé vědět, že to tak není, že o nic nepřicházím, že pouze získávám.

IMG_5740

A další sada strachů byla z nulového odpočinku, z nemožnosti dojít si na záchod, z toho že budu jen unavená a nebudu mít odkud čerpat energii. Ani to se nepotvrdilo. Náš Adámek dobře spinká, a já s ním. Nepřišla jsem tedy o svůj nejdůležitější zdroj: spánek. Když spí přes den, odpočívám s ním. Neběžím hned vařit, prát, ani péct vánoční cukroví. Maximálně využívám podpory manžela a rodiny, a zjednodušuji vše, co bere čas a energii. Dovoluji si být mámou, o kterou se druzí starají. Už nevyvařuji luxusní večeře jako dřív, máme chleba s pomazánkou nebo vývary z mrazáku. No a? Řídím se tím co trefně řekla má kamarádka: „Má jediná starost je postarat se o dítě. A vše ostatní je bonus.“

 

Ani krize partnerství nedorazila. Hádáme se stejně jako bez dítěte J Ano, být rodiči přináší nová témata a jiné výzvy. A zvládáme je podobně jako dřív. Vlastně už jsme docela trénovaní v tom jak z hádek ven. Pilujeme umění být ve vztahu. A hlavně zažíváme mnohem více společné radosti .. ty chvíle kdy se na nás Adámek směje, nebo nám něco povídá, jsou nenahraditelné, kouzelné, a málo co se jim vyrovná. Když se milujeme a vedle nás spinká ten malý tvoreček, „produkt“ naší lásky a sexuality, prožíváme pocit největší správnosti a naplnění našeho vztahu.

 

Jako máma si plně uvědomuji hodnotu všech seminářů, workshopů a osobně-rozvojových akcí, kterými jsem prošla. Čerpám z nich způsoby jakými pracovat s očekáváními, jak nakládat se svými emocemi. To se teď opravdu hodí .. třeba když malého několik hodin uspáváme a emoce se střídají od smutku přes vztek k totální rezignaci, nebo přejdou v partnerskou hádku. Je úžasné vědět, že i tohle pomine, že se umíme nakonec uvolnit a vše vykomunikovat, že i počasí se pořád mění a po bouři slunce zase vysvitne. Je úlevné si uvědomovat a prostě přijímat, že tohle je teď náš život. Život který je jen náš, právě teď, život který nepotřebuje srovnání s tím, jaké to bylo dřív, ani s tím, jak to mají jiní. Teď je to takové, jaké to je. Můžeme náš život s dítětem zkrátka prožívat tak, jak se odehrává.

 

A proč to vlastně píšu? Ne proto, abych řekla světu, jak mi to krásně jde. (I když pochválit a ocenit sebe je také hodnotné a potřebujeme si to upřímné oceňování více dovolovat.) Píšu to hlavně proto, aby se více lidem zvědomil způsob, jakým jsme zvyklí o mateřství hovořit a jak o něm přemýšlíme. Jak si zbytečně často stěžujeme na to, co je těžké, náročné, a jak zveličujeme ty obtížnější stránky mateřství. Píšu to proto, abych povzbudila budoucí maminky a řekla jim, že to strašné, těžké a krizové být může, ale nemusí!

IMG_7470

Věřím, že každé mateřství je jiné, tak jak je jiná každá žena, její finanční a rodinná situace, její přirozenost i připravenost na roli matky. Ale svými očekáváními, postoji a vnímáním si svou zkušenost můžeme významně zlepšit nebo naopak zhoršit. A to zhoršování nám jde skvěle. Sama pozoruji ty myšlenky co mi hlava nabízí každý den: „Ach jo, zase se jsem se nevyspala (já, chudinka!). Chlap si odejde do práce a já MUSÍM být doma s dítětem (jaká to nespravedlnost!). Ježiš, zase se vzbudil tak brzo (já chtěla být přece chvíli sama a teď NEMŮŽU!). Měla bych něco dělat a být z toho vyčerpaná (jinak si budou ostatní myslet že to nemám těžký!).“ Je úlevné vědět, že se s těmito myšlenkami nemusím identifikovat. A jsem zvědavá, jestli někdy zmizí, nebo to budou na mě zkoušet donekonečna. Taková vtipná hra kdo z koho. Ať je na té mateřské taky legrace J

 

Také si uvědomuji a znám jak je pohodlné se přidat se k ženám, které tvrdí, jak strašné to je. Tím získáváme vzájemně přátelské body, protože sdílíme podobně složitý osud (oběť se ráda kamarádí s obětí). Naopak vystoupit z řady a říct jak je to fajn je tak trochu risk. Budou mě mít rády? Nebudu je jen dráždit?

 

Každopádně, drahé ženy, mámy, já věřím že se můžeme podporovat v tom, abychom si mateřství užívaly. Pojďme hovořit více o těch krásných okamžicích a přínosech mateřství a méně si stěžovat na ty všechny hrůzy. Pojďme se uvolnit do našeho prostého a jednoduchého života s dítětem. Pojďme důvěřovat a poděkovat životu za to, že nás požehnal tímto zázrakem. Pojďme se dojímat k slzám když houpeme ta nádherná stvoření v našich náručích … Pojďme se scházet a sdílet své příběhy, předávat si zkušenosti a podporovat se, vařit společné obědy a dávat děti dohromady.

 

Pojďme si přiznat, že jsme vybavené obrovskou silou zvládnout všechny výzvy, které před nás jako mámy budou postaveny. Neoslabujme se stěžováním si a vytvářením negativních představ a scénářů mateřství. Pojďme rebelovat proti společenské představě, kolik toho žena musí na mateřské zvládnout a co všechno je její povinností .. pojďme nechat mužům jejich odpovědnost a jejich sílu a věnujme se dětem a sobě. Postarat se o dítě je naší zodpovědností a všechno ostatní je bonus!

S láskou Šárka Nováková

)

.

.

UZAVŘI STARÝ, PŘIVÍTEJ NOVÝ

Koučovací otázky, které odstartují rok tvých snů!

A které ti pomohou ukotvit to, co si letos získal a opustit to, co tě jen zatěžuje.

STÁHNOUT SI KOUČOVACÍ OTÁZKY