22 Pro Šárka Kmochová: „Siddhartha“ – příběh, jež se dotkl mé duše

Hesse_SiddharthaNejsem velký čtenář. Knihy, především ty o osobním rozvoji, mě většinou nudí a skončím někde koncem první nebo počátkém druhé kapitoly. Kamarád mi jednou říkal, že si život bez knih vůbec nedokáže představit. Já ano. I když , jedna kniha by mi chyběla: Siddhartha od Hesseho.

Siddhartha je „indická báseň“, Hesse v ní promlouvá jazykem vskutku poetickým, pro mé uši tak hladivým, tak libozvučným; pro mé srdce povznášejícím již tím, jak jsou věty napsány, jak jsou poskládány, jakou nesou melodii.

Malá knížečka má něco přes 130 stran. Příběh Siddharthy je jednoduchý a zároveň tak hluboký, upřímný, pravdivý. Siddhartha, syn indického bráhmana, se vydává na životní pouť hledat pravdu a smysl života. Hesse nám vypráví o tom, co na cestě musí poznat, prožít a protrpět, čím musí projít, aby nabyl moudrosti a uvědomění. Kniha je mi sympatická tím, jak je aktuální pro naši dobu, a také tím, jak nám nepřekládá žádnou nauku, žádnou pravdu, žádný systém jako nejlepší a nadřazený. Jako by to vlastně bylo sdílení životního příběhu od člověka, jež toho tolik prožil a má tolik co říci.

Úryvek z knihy:

„Občas cítil, hluboko v srdci, skomíravý, tichý hlas; tiše varoval, tiše žaloval, sotva že jej slyšel. Poté si dobrou hodinu uvědomoval, že vede zvláštní život, že dělá samé věci, které jsou jen pouhou hrou, že je sice veselý a sem tam cítí radost, ale že vlastní život přesto protéká mimo něj a jeho se nedotýká. Jako si kejklíř žongluje se svými míčky, tak si hrál on se svými obchody, s lidmi ve svém okolí, pozoroval je, bavil se jimi; srdce, pramen jeho bytí, jim nepatřilo. Pramen běžel jinudy, jakoby daleko od něho, běžel a běžel neviditelně, neměl nic společného s jeho životem. A Siddhartha se několikrát zděsil takových myšlenek a přál si, aby mu též bylo dáno účastnit se těch všech obyčejných dětských činností s vášnivým zaujetím a s celým srdcem, opravdu žít, opravdu jednat, opravdu vychutnávat, žít a nestát jen tak vedle jako pozorovatel.“

Děkuji svému partnerovi Tomášovi za to, že mě na tuto svou oblíbenou knihu upozornil. Přečetla jsem jí poprvé a jistě ne naposledy. Děkuji autorovi za tento skvost. A jestli se do ní pustíte i vy, přeji krásné okamžiky při čtení.

Šárka Kmochová